Procesorové počty

Rychlost procesoru, přesněji jeho jádra, se již od dob procesoru Intel 486 DX2 určuje součinem dvou hodnot – frekvencí sběrnice FSB (front side bus) a násobitelem (multiplier) této frekvence. Proč? Rychlost sběrnice FSB, někdy nazývaná externí frekvence (external clock) je rychlost, na které procesor komunikuje s pamětí. Tato rychlost nemůže být z technických důvodů o moc vyšší než 100–130 MHz. Důvodů je mnoho. Například: při 400 MHz se každý vodič (i rovný úsek) delší než 1 cm chová jako cívka, každá izolace jako kondenzátor … Navrhnout sestavu za těchto podmínek není jistě jednoduché. Bylo by však smutné, kdybychom museli své procesory provozovat jen na 100 MHz. A právě násobením rychlosti sběrnice dosahujeme toho, že dnešní procesory pracují vnitřně na frekvencích 233, 300 … až 500 MHz. Takže 100 MHz (frekvence FSB) × 4,5 (multiplier) = vnitřní rychlost procesoru 450 MHz atd. Pokud chceme procesor přetaktovat, je jasné, že musíme změnit buď frekvenci FSB nebo násobitel!
Sběrnicové rychlosti (Spíš rychlost sběrnice)